Iluze trvale levné elektřiny zmizí - BLOG - nejlevnejsi elektrina

Nejlevnější dodavatel elektřiny a plynu
Přejít na obsah

Iluze trvale levné elektřiny zmizí

nejlevnejsi elektrina
Vytvořil v Elektřina ·


  • Po německých volbách na podzim bude muset přijít další energetický veletoč, jinak Německo spáchá definitivně energetické harakiri. A to samozřejmě ovlivní i Česko.
  • Ohledně cen elektřiny už českým domácnostem, ale ani firmám lépe než mezi roky 2017 a 2018 v delším horizontu nebude.

Energiewende neboli obrat v energetice. To je zjednodušeně charakteristika německé energetické politiky, jejíž věhlas a význam dávno překročil hranice sektoru energetiky i Německa. V samotném Německu se dokonce Energiewende stala doslova novou politickou ideologií, kterou dlouhodobě podporuje naprostá většina občanů. Jejím cílem je ekologický a trvale udržitelný rozvoj. Zajistit ho má přechod od fosilních a jaderných elektráren směrem k obnovitelným zdrojům energie s důrazem na redukci spotřeby energie a její hospodárné a šetrné využívání. V tomto duchu se na konci minulé dekády zavázala spolková vláda k výrazné redukci emisí skleníkových plynů, a to i nad rámec cílů přijatých EU. V roce 2011 po neštěstí ve Fukušimě se němečtí politici dokonce rozhodli do roku 2022 postupně zcela ukončit využívání všech jaderných elektráren na svém území.

Před pár dny nová německá ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová na jedné z energetických konferencí v Německu poměrně otevřeně a překvapivě zhodnotila dosavadní výsledky v této oblasti takto:

"Čistě národní Energiewende nefunguje na liberalizovaném evropském trhu."

Okamžitě ale dodala, že jde o úspěšnou energetickou politiku, kterou je potřeba pozvednout na evropskou úroveň. Jak také jinak?
A tady vyvstávají klíčové otázky: Je německá Energiewende opravdu úspěšná? Je v souladu s energetickou politikou EU nebo je to pro Němce zase jen cesta, jak Evropě popřípadě regionu vnutit svou národní a zároveň poměrně extrémní energetickou politiku? Je to energetická politika, kterou bychom měli následovat, nebo dokonce si nechat bez obav vnutit?

Tyto a další otázky by si měli položit zejména politici a odborníci v oblasti energetiky ze zemí přímo sousedících s Německem. Především pak Češi a Slováci, již jsou svou závislostí na Německu a svou geografickou polohou důsledky Energiewende doslova obklopeni.

Němci od roku 2011 zavřeli téměř 9000 MW výkonu jaderných elektráren a do roku 2022 se chystají zavřít zbývajících 11 300 MW. Ty ale stále ještě vyrábí každoročně okolo 85 TWh bezemisní elektřiny a nahradit je do roku 2022 bude hodně obtížné. Bude to drahé a nepochybně to dále zvýší emise CO2 v německé energetice.

Naopak doslova boomem prošla za poslední roky v Německu oblast obnovitelných zdrojů (OZE), zejména solárních a větrných elektráren. Jejich celková roční výroba se za posledních deset zvýšila o 170 % až na 185 TWh. S poklesem výroby elektřiny v jaderných elektrárnách tak v roce 2016 dosáhl podíl OZE na celkové brutto výrobě 34 %. Tím se ale OZE zřejmě přiblížily dočasně svým limitům. Bez technologického a cenového průlomu v oblasti skladování energie je další takto rychlý růst už nemyslitelný.
I tak se ale Německo v oblasti rozvoje OZE stalo lídrem trhu.

Otevřenou otázkou zůstává, která jiná země v EU si obdobný koncept může ekonomicky dovolit a zda pro samotné Němce nejde tak trochu o past. Za úspěšným a rychlým rozvojem OZE je totiž nutné vidět i odvrácenou tvář Energiewende. Cena elektřiny pro domácnosti vzrostla v Německu za posledních deset let o 50 % a rokem 2017 dosáhla svého dalšího maxima 29,16 ct/kWh, což je více než dvojnásobek českých cen pro domácnosti. Největší podíl na tom má právě přímá podpora OZE ze strany domácností a vynucené investice do přenosové soustavy.

Příspěvek domácností na OZE se za deset let v Německu zvedl sedmkrát a jen poslední rok vzrostl o 8 %. Obdobně rychle rostou i již zmíněné investice do přenosové soustavy, které mají zajistit integraci obrovského objemu nových a nestabilních OZE.
Na tržních principech už je v Německu tvořeno jen 20 % této ceny a příspěvky na OZE v konečné ceně pro domácnosti už převyšují cenu silové tržní elektřiny o 22 %. Situace dospěla dokonce tak daleko, že na cestě do propasti už museli alespoň částečně zasáhnout i politici.

Nový zákon o OZE, který v Německu začal platit letos a začal alespoň regulovat množství nově vznikajících obnovitelných zdrojů a skrze otevřené aukce se snaží snížit i jejich cenu.

Vůbec nejhůře se ale Energiewende podepsala na trhu se silovou elektřinou, tj. elektřinou vyrobenou v klasických elektrárnách.
Německé přímé dotace OZE a jejich mimotržní postavení rozvrátily regionální trhy s elektřinou a ty přestaly plnit svou základní tržní roli. Cena silové elektřiny poklesla v Německu a návazně v Česku, Slovensku a dalších zemích od roku 2010 o více než 40 % a dostala se do pásma, ve kterém se zastavily investice v klasické energetice, ale i těch do redukce emisí CO2.

Doménou investic v energetice se staly téměř výhradně dotované projekty nebo projekty, jejichž rentabilitu musí garantovat vlády či samotná EU.

Problém je, že Němci to vše stále ještě považují za úspěch své čistě národní Energiewende. Udržet ale ceny silové elektřiny na zcela nerentabilní úrovni, držet v šachu energetické koncepce okolních ekonomicky slabších zemí, je dlouhodobě nemožné.
Stejně neudržitelné je další německé blokování politiky EU v boji proti klimatickým změnám tzv. trh EU ETS.
Dokonce to odporuje německým závazkům v rámci klimatické dohody z Paříže, stejně jako proklamovanému odhodlání Německa postavit se do čela celosvětového boje s klimatickými změnami. Ukazuje se, že trh s emisemi CO2 EU ETS má v Evropě dva klíčové odpůrce. Německo a Polsko.

Tyto dvě země dohromady dominují v EU v těžbě a spalování hnědého uhlí. Polsko je historicky na uhlí závislé a přechod na jiný energetický mix bude dlouhodobou záležitostí. Němci si tím ale skrze hnědé uhlí zajišťují nákladově nejnižší ceny silové elektřiny a neutralizují tak alespoň částečně rostoucí finanční náklady rozvoje OZE.
Výsledkem je realita, kterou shrnula studie německé agentury Agora Energiewende z ledna letošního roku. Ta potvrzuje, že Německo velmi pravděpodobně nesplní většinu vlastních ambiciózních cílů směrem k ochraně klimatu do roku 2020. Cíle Německo mine jak v oblasti limitů emisí CO2, tak i v plánované spotřebě a celkové účinnosti.

Emise CO2 zůstávají v Německu poslední roky prakticky stejné, výroba v hnědouhelných elektrárnách se nemění.

OZE nahradily výpadek po uzavřených jaderných elektráren a otevřely cestu k nárůstu exportu elektřiny, ale nastartovat radikální snížení výroby v uhelných elektrárnách se nedaří. Pokud vůbec, tak substituce černého uhlí probíhá výrobou plynových elektráren. Jejich výroba v roce 2016 meziročně vzrostla dokonce až o 50 %. Vše dohromady mě vede k tomu, že po německých volbách na podzim 2017 bude muset přijít další německý energetický veletoč, jinak − jak řekl nedávno bývalý šéf RWE − Německo spáchá definitivně energetické harakiri. S tím, co se stane po volbách v Německu, se budou muset srovnat i všechny okolní trhy včetně toho českého. V tomto směru bude zřejmě období mezi roky 2017 a 2018 pro energetiku v regionu zlomové.

Iluze levné silové elektřiny posledních let zmizí jak pára nad hrncem.




Bez komentářů


Nejlevnější elektřina a nejlepší cena
super elektřina z větru
Levná elektřina z větrné elektrárny
nejlevnější dodavatel zemního plynu
Email na obchodního partnera eCENTRE
Elektronické aukce energií
Sobotík David
Certifikovaný obchodní partner eCENTRE
zavolejte nám

SPŘÁTELENÉ WEBY

Partnerská sekce
Nacházíte  se na webové stránce obchodního partnera eCENTRE Davida Sobotíka. Toto  nejsou oficiální internetové stránky společnosti eCENTRE, a.s. Garantem a  poskytovatelem nabízených služeb je společnost eCENTRE, a.s.
Návrat na obsah